První Lžíce...aneb kdy se schovat pod stínem stromu
Letošní červenec byl opravdu Afrika,a nejen podle počasí..Když se rozpršelo,někdy na konci července ...já toho neměla dost,chodila jsem jen tak mezi panelákama...a měla radost z vody na kůži.
Trochu zabouřilo,venku i doma,možná že se vzduch nepročistil tak,jak by si všichni přáli,ale já mám v sobě čisto jako po každém hřmění,zase mi začíná být smířlivě a mírně a přestávám plašit.Zdá se,že všechny moje letní prázdninové plány berou draka,ale konečně je mi to zase v dobré míře jedno.Mám před sebou pár dní volna,kdy nebudu muset myslet na domácnost a na děti (na všechny ty ploty co jsme si postavili sami a pro sebe,a z kterých jsme často smutný atd.),tolik jako obyčejně,tak proč toho nevyužít a neprožít je.Myslím,že je moc dobrý narazit občas v životě na osobnost,jen pozor na všechny opojné pocity,které já prožívám tak,že se půl zeměkoule pozastaví nad mým nevhodným jednáním a následné ponížení na sebe nenechá dlouho čekat.Je mi to jako vždycky jedno a větička "Hlavně nic neřeš" - kdoví od koho přivlastněná mi pomáhá nelámat si s tím hlavu.Teď..je vždycky jen TEĎ a až vstanu od pc..už bude zase jiné teď....eskapády pocitů mě přeperou, zanechají jinovatku v hlavě a zmizí.
Troufnu si tu napsat, že mám pár kamarádů,co k nim lidi rádi přidávají přídavné jméno opravdoví...jedno jestli je vídám jednou za deset let nebo denně.Jsem tedy maximální boháč,ty lidi jednoduše miluju,každého jinak,všechny moc.Nejsem samotář v pravém slova smyslu,jen některé věci na tom světě kulatým mám ráda čím dál tím míň a budu se jim snažit čím dál tím víc vyhýbat,jak budu stárnout.Až najdu svůj strom..klid..štěstí možná..Je čas vyhrabat všechny pastelky a pomalu (velice soustředěně)kreslit další mandalu..už mi to chybí.Protože jsou ještě prázdniny,mám na to oceán minut.
Bylo pro mě dost těžké takhle tu psát,mělo to být o tom,že klece jsou k ničemu a já je nevymyslela.Vyberte si z toho to co potřebuejte,je to jako nestihnout s někým mluvit"z oka do oka".Tak to tu aspoň píšu,protože do těhle písmenek,slaným pohledem čtenejch dávám všechno...volně a v míru,jako když plyne voda.
Ahoj.........podruhé..na konci. (Co skončilo a co začíná??)