Na lžíci křehkých písmenek
28. 3. 2008
Na okenní rám tiše přiletěli barevní
motýli,přistáli mi ve vlasech a na rameni a dříve než se něžně
rozplynuli došlo mi,že jsou to všechno tvé stříbrné myšlenky na
mě,vzala jsem mobil a psala smsku,ach jak nedokonalou .... básnička o
moři něhy,jenž nemá břehy.Děkuji za motýlí křídla,přečti si co volám a
co jen šeptám,o čem přemýšlím,v čem tápu a v čem docela obyčejně
plavu...bez strachu z utonutí.Chci Ti napsat o úterý s Aničkou,že bylo
krásně a všude sluníčko,totiž všude u ní doma.Přátelské minuty vnímané
ve smíchu a vyprávění mi připomínali chvíle kdysi dávno prožité až
někde u Beskyd,na chaloupce z pohádky...kdekoli se sejdou lidičky,kteří
umí vytvořit vzájemně se chápající a prolínající kroužek,je dobře,Dobře
s velkým D.Vzpomínám na cmundu po Kaplicku,na kamínky,na
slunečnice,rozkvetlé na cukřence u Aničky v kuchyni.Mé radosti a splíny
se střídají jako rána a večery,učím se smířit s tím vším,jsem
nedokonalým žákem trpělivých a laskavých učitelů.Dívám se kam se dívat
toužím,je moc těžké tam dohlédnout,pálí mě oči,ale slzy to nejsou,to mi
jen přátelská duše slíbila vydatný déšť,kapky ve kterých se dá
tancovat,bosky a s tamburýnou.Jen co dopíšu pohladím kožíšek našeho
Šerloka,musím se dotknout něčeho krásného a hebkého,jinak všechno to
ťukání do klávesnice nemá smysl..!!Začínám se těšit na léto,bláhové
plány...i tak se nemůžu dočkat volných dní,nenadálých
setkání,očekávaných tras,prázdnin mých dětí,slunečního
světla,červencových teplých nocí a hlavně stromů.Aničko,Toníku...nejen
vy, prostě všichni z mých vnímajících kroužků..až se sem proklikáte
přečtěte si,že vás mám moc ráda.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář