Jaro za války
10. 9. 2007
Země v rozvalinách,
jen hory a řeky zůstaly.
Jaro ve městě:
divoká tráva bují
uprostřed ulic.
Jak kruté dny!
Nad malým kvítkem
slzy mi vhrkly do očí.
Jak těžké loučení,
i pták mě vyděsil.
Tři měsíce planou již
ohně na kopcích.
Za psaní z domova
dal bych tisíce.
Mé bílé vlasy
padají v chomáčích
a neunesou víc
tíhu jehlice.
(Tu Fu)
jen hory a řeky zůstaly.
Jaro ve městě:
divoká tráva bují
uprostřed ulic.
Jak kruté dny!
Nad malým kvítkem
slzy mi vhrkly do očí.
Jak těžké loučení,
i pták mě vyděsil.
Tři měsíce planou již
ohně na kopcích.
Za psaní z domova
dal bych tisíce.
Mé bílé vlasy
padají v chomáčích
a neunesou víc
tíhu jehlice.
(Tu Fu)