Chmýří bodláku
21. 10. 2007
Chmýří bodláku
Hluboko v zemi
zapustil kořeny
bodlák.
Rozkvetl --
ve větru víří,
tisíc mil
do dálky letí
bodláku chmýří.
Pod chladným nebem
na zemi spadne
pokorně, krotce.
Nikdy už, nikdy se nevrátí
ku rodné stopce.
Já, starý tulák,
tiše a beze slov
myslím teď na domov.
Tři roky nezřel jsem
uličku chudou
před svými vraty.
Třikrát už beze mne
na nízkých plotech
odkvetly bezové laty.
Do dálky hledím
(prostore, živote!),
pustý je život, pusté jsou dálky:
chladné jen ohně
na kopcích planou --
signály války.
Pod pláštěm noci
válečné vozy
drčí a cinkají zbraně.
Myslíš si maně,
jak brzy už, brzy
dorazíš ke srázu života.
Rok -- dva -- tři -- čtyři?
Úděl tvůj býti tulákem
jako to bodláku chmýří.
(Tu Fu)
Hluboko v zemi
zapustil kořeny
bodlák.
Rozkvetl --
ve větru víří,
tisíc mil
do dálky letí
bodláku chmýří.
Pod chladným nebem
na zemi spadne
pokorně, krotce.
Nikdy už, nikdy se nevrátí
ku rodné stopce.
Já, starý tulák,
tiše a beze slov
myslím teď na domov.
Tři roky nezřel jsem
uličku chudou
před svými vraty.
Třikrát už beze mne
na nízkých plotech
odkvetly bezové laty.
Do dálky hledím
(prostore, živote!),
pustý je život, pusté jsou dálky:
chladné jen ohně
na kopcích planou --
signály války.
Pod pláštěm noci
válečné vozy
drčí a cinkají zbraně.
Myslíš si maně,
jak brzy už, brzy
dorazíš ke srázu života.
Rok -- dva -- tři -- čtyři?
Úděl tvůj býti tulákem
jako to bodláku chmýří.
(Tu Fu)
nwm
(fine, 12. 3. 2010 13:10)